Tomášova Suma je dílo teologické. Stvoření však probírá Tomáš postupné: nejprve vyjasňuje principy a přirozená východiska, a teprve poté je rozvíjí s ohledem na Boží zjevení. Tento postup (od přirozeného k nadpřirozenému) je typický pro aristotelskou metodologii, které se Tomáš ve svém vědeckém postupu držel. Tento výběr textů (ST I, q. 44-49) si tedy všímá první části, zacílené na přirozené poznání, na filosofické aspekty nauky o stvoření. Hlavními tématy jsou kauzalita, stvoření z ničeho, otázka počátku světa, téma rozmanitosti věcí v našem světě a otázka zla. Čtenář může po přečtení tohoto výběru samozřejmě sáhnout po Teologické sumě, aby pokračoval dál teologií, do které Tomášovo myšlení organicky vrůstá reflexí nad biblickou zprávou o šesti dnech stvoření.